Mnoho párů teď prochází krizí a rozcházejí se. Zvlášť na mateřské dovolené je to pro oba moc těžké. Muži tráví většinu svého času v práci, pak potřebují čas pro sebe, následně se snaží dohánět čas s dětmi, a jejich žena je na posledním místě. Žena se stará o domácnost a o děti. Je to náročnější práce, než chodit do zaměstnání. Tam je člověk alespoň sám, dojde si na oběd a pokecá si s kolegy. Zatímco žena zažívá doma „hardcore“ a pak se těší alespoň na chvilku pozornosti a lásky. Spoustě mužům tohle nedochází, a ještě po příchodu domů řeší malichernosti.
Žena vyžaduje pozornost různými způsoby, podle toho, jak moc je zraněná. Může to být odtažitost nebo hádka. Ve výsledku to všechno znamená hlavně zklamání. Žena vedle muže chřadne čím dál víc a on si říká: „Proč je zase ta nána takhle zpruzelá, když má všechno?“ Tímto stylem se žena odpojuje a odpojuje. Marně mužům říká, že potřebuje pozornost, pohlazení nebo společné zážitky.
Muž jde ale ve svém volnu za kamarády nebo na párty a vůbec se nezajímá o problém, který se doma děje. Kolem půl roku se žena úplně odpojí. Rozejde se s mužem a až v tu chvíli muž pochopí, že se něco děje. Začne doma kmitat, začne se o ženu zajímat, ale už je pozdě. Čím víc se muž po rozchodu doma zapojí, tím víc pochopí, co žena prožívá. Jaký je to masakr, ta rodičovská dovolená. Že vstávat v noci k dítěti a pak ho vodit do školky je emoční zátěž, že vařit a ládovat každý den myčku je masakr, že uklízet pořád dokola je náročné a stejně to není vidět. Některé ženy navíc chodí na mateřské do práce, aby měly finance na své potřeby, místo aby jim to zaplatil manžel. Ve chvíli, kdy dojde na střídavou péči, si muž uvědomí, co všechno ve své ženě měl. Ale už je pozdě. Rozchod je pak dar pro obě strany.
Žena přestane živit vztah, kde se jí to nevrací. Řekne NE vztahu, kde není šťastná. I když to na mateřské není jednoduché, protože je na muži finančně závislá. Všichni víme, že žít z jednoho platu není žádná hitparáda. Pro muže je rozchod také velký dar, protože se mu rozsvítí a konečně vytáhne hlavu z prdele.
Pokud máme vztah, je potřeba o něj pečovat jako o vzácnou květinu. S dětmi je to náročnější, ale je potřeba si alespoň jednou týdně vyhradit čas pro sebe a udržovat láskyplnou linku. Ráno obejmout, pohladit nebo dát pozornost a vděčnost. Ne vstát a hned se dívat do mobilu. To prostě bolí, když se na vás ten člověk ani nepodívá. Nebojme se ale zklamání. Vrací nás k našemu srdci. Uvědomíme si, koho vedle sebe chceme a kdo je naší přítomnosti hoden.
S láskou ke všem bytostem
Saniré